Přihlaste se k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru newsletteru Stellantis Communications a budete dostávat aktuální informace o všech novinkách

20 dub 2020

„Storie Alfa Romeo“ Díl první: za volantem modelu 24 HP, od vzniku po první mezinárodní vítězství (1906-1925)

Příběhy a postavy z počátku 20. století soustředěné kolem prvního vozu: elegantního torpéda pohybujícího se rychlostí sto kilometrů za hodinu.

„Storie Alfa Romeo“  Díl první: za volantem modelu 24 HP, od vzniku po první mezinárodní vítězství (1906-1925)

Příběhy a postavy z počátku 20. století soustředěné kolem prvního vozu: elegantního torpéda pohybujícího se rychlostí sto kilometrů za hodinu.

 

Francouz z Neapole

Náš oficiální příběh začal 24. června 1910 založením společnosti A.L.F.A. (Anonima Lombarda Fabbrica Automobili). Podívejme se ale o několik let zpět k postavě francouzského podnikatele s knírkem ve tvaru řídítek a vyznačujícího se vynikajícím podnikatelským instinktem.

Pierre Alexandre Darracq začal svou kariéru založením továrny na jízdní kola v Bordeaux. Velmi brzy se však zamiloval do automobilů a začal tak vyrábět motorová vozidla, s kterými dosáhl zajímavých výsledků.  

S úspěchem na domácím trhu se však zrodil nápad vyvážet vozidla do jiných zemích, zejména do Velké Británie a Itálie. Svou pobočku v Itálii otevřel Darracq v dubnu roku 1906. Neapol však byla od Francie poměrně daleko a cestování bylo složité a nákladné. Do prosince tak převedl výrobu do milánského okrsku Portello.

Kromě logistických potíží se ale objevili i problémy s trhem. Prodej automobilů v Itálii byl doslova boj. Po silnicích se pohybovalo několik málo tisícovek vozidel, a situaci nepomáhala ani poměrně velmi malá kupní síla. Aby to nebylo snadné, Italové měli na rozdíl od Francouzů zcela jiná očekávání. Darracqovy automobily byly lehké a levné, ze všeho nejhorší byl však zcela odlišný italský vkus. Darracqova společnost se tak koncem roku 1909 dostala do likvidace.

Šlechtic z Milána

O potenciálu továrny v Portellu byl však přesvědčený šlechtic Ugo Stella, který byl výkonným ředitelem Darracqovy společnosti. Rychle nalezl místní financování a záruky od milánské zemědělské banky, převzal továrnu v Portellu a najal více než 200 zaměstnanců. Byl to ambiciózní, ale také dost riskantní krok. Stella měl však odvážné tušení, které započalo cestu příběhu Alfy Romeo. Ve své práci se dobře vyznal a pochopil, že italští zákazníci touží po zcela jiných automobilech. Navíc měl jedno eso v rukávu, muže, který nové automobily navrhne.

 

Geometr s Piacenza

Giuseppe Merosi pracoval původně jako stavební dozor v Piacenze. Ale stejně jako řadu jiných mladých mužů té doby jej uchvátila vášeň pro osobní automobily. Postupně si tak v daném oboru vyzkoušel řadu rolí.  

Na podzim roku 1909 jej Stella požádal, aby vytvořil dva zcela nové vozy s výkony 12 a 24 k. Vozidla měla být výkonnější než ta od Darracqa, odpovídat vkusu italských zákazníků a měla využívat rám, který by umožňoval montáž karoserií prestižních karosářů.  

Během svého pobytu v Miláně na Via Cappuccio 17 pracoval mladý inženýr dnem i nocí, aby 1. ledna 1909 do technické kanceláře odeslal plány na první vůz.

 

24 HP

Snad jedinkrát v historii motorismu vznikl model vozidla dříve než značka, která jej měla prodávat. Model 24 HP měl motor s jednolitým blokem (v té době šlo o dost neobvyklé řešení), 4 válci, zdvihovým objemem 4 litry a výkonem 42 k a kardanový hřídel poháněl zadní kola. Vůz měl robustní rám s bočními nosníky a příčníky z lisovaného plechu průřezu C, což karosářům Castagna, Schieppati, Sala a Bollani umožnilo navrhnout karoserie typu torpedo a limousine požadované nejnáročnější klientelou. Model 24 HP od samého počátku směřoval velmi vysoko. Dnes bychom jej nazvali prémiovým modelem, ostatně jeho pořizovací cena dosahovala dvouletého platu běžného zaměstnance.

Vůz nejenže skvěle zrychloval a dosahoval rychlosti až 100 km/h, ale byl rovněž postaven s mimořádnou pečlivostí a precizností. Díky tomu jezdil rychle a nabízel velmi dobré jízdní vlastnosti. Zákazníky byl přijat více než dobře. Tato první A.L.F.A. byla Alfou Romeo se vším všudy, byla elegantní, sportovní, technicky avantgardní a vyzařovala nezaměnitelné charisma. Tato magická rovnice pak doprovázela vývoj modelů Alfy Romeo po celou její historii a způsobila onu pověstnou výjimečnost značky.  

Merosi si uvědomil, že je na správné cestě a doslova sešlápl plyn až k podlaze. V roce 1911 vyvinul model 24 HP Corsa: lehčí, výkonnější a mrštnější model, tak trochu v duchu dnešního GTA. S tímto modelem, pouhý rok po založení společnosti A.L.F.A., vstoupil do světa závodění. První vítězství přišlo během závodu Parma-Poggio di Berceto v roce 1913: jezdec Nino Franchini tehdy obsadil celkově druhé místo a první ve své kategorii.

 

Modely 40/60 HP

Pro začínající značku bylo závodění nejlepším způsobem, jak si vytvořit jméno a zviditelnit se. Merosi si toho byl velmi dobře vědom a rozhodl se postavit závodní vůz s novou koncepcí motoru. V roce 1913 byla připravena verze 40/60 HP.

Hrabě Ricotti se tehdy obrátil na karosárnu Castagna, aby tento podvozek A.L.F.A osadila karoserií, která by respektovala nové poznatky z oblasti aerodynamiky. Výsledkem byl aerodynamický model 40/60 HP Aerodynamic Ricotti Torpedo, který působil jako z dobrodružných knih Julese Verna a byl schopen atakovat rychlost 139 km/h.

 

Vypuknutí první světové války však znamenalo zásadní obrat pro mnoho podniků včetně společnosti A.L.F.A. Tyto podniky byly vyzvané, aby se zapojili do vojenského programu. Změny však zpravidla znamenají příležitost a ta přišla 2. prosince 1915. Společnost Engineer Nicola Romeo & Co převzala továrnu v Portellu a změnila její zaměření na výrobu střeliva a leteckých motorů. Původní výrobní haly byly doplněné o slévárnu a zaplnili je obráběcí stroje ze Spojených států.  Počet zaměstnanců vzrostl z několika stovek na více než 1200.  

 

Inženýr a senátor

Další významnou postavou našeho příběhu je Nicola Romeo, budoucí senátor Italského království. Během první světové války koupil Romeo několik významných strojírenských podniků jako Costruzioni Meccaniche di Saronno, Officine Meccaniche Tabanelli z Říma a Officine Ferroviarie Meridionali z Neapole. Svou společnost přejmenoval na Engineer Nicola Romeo Anonymus Co., a ve chvíli kdy banka Italiana di Sconto požádal o likvidaci společnosti A.L.F.A, byl připraven ji okamžitě koupit.

To vedlo ke sporům s předchozím vlastníkem o název společnosti, a tak se Romeo rozhodl své výrobky prodávat pod názvem, který kombinoval původní označení Alfa a jeho příjmení. Prvními vozy nesoucími jméno nové značky byl model 20-30 HP a jeho derivát ES Sport. Vozidla následovala cestu, kterou započal Merosi před válkou: byla elegantní, rychlá a měla nezaměnitelnou osobitost.

V poválečných letech se jezdci Giuseppe Campari, Antonio Ascari, Ugo Sivocci a mladý Enzo Ferrari sedlající nové Alfy Romeo brzy dostali na špičku. Ať už šlo o závody Mugello, Parma-Poggio di Berceto, Targa Florio, Aosta-Gran San Bernardo či Coppa delle Alpi, Alfa Romeo nikdy nechyběla mezi oceněnými. Jediné, co stále nepřicházelo, byl první mezinárodní závodní úspěch.  

Merosiho mistrovské dílo

Italská odpověď na nejelegantnější vozidla světa, tak zněl komentář britského tisku týkající se nové Alfy Romeo RL po jejím představení na londýnském autosalonu v listopadu 1921. Model RL opět přepsal pravidla motorismu. Jednalo se pravděpodobně o Merosiho mistrovské dílo. Třílitrový motor o výkonu 56 koní disponoval šestiválcovým blokem motoru s odnímatelnou hlavou válců a ventily ovládanými zdvihátky přes vahadla. Vůz dosahoval rychlosti 110 km/h a navíc se mohl pochlubit skvělou ovladatelností.

V roce 1923 vyrobil Merosi dvě speciální závodní verze Corsa s hmotností 980 kg. Vozidla byla navržená tak, aby dosáhla vítězství v slavném závodě Targa Florio. To se jim také podařilo.

V dubnu zaujal Ugo Sivocci své místo na startovním roštu Targy Florio se zeleným čtyřlístkem namalovaným na bílém podkladu. Tento symbol štěstí odvedl opravdu skvělou práci a Sivocci v 15. ročníku Targy Florio triumfoval (dosáhl prvního z dlouhé série vítězství). Symbol Quadrifoglio se stal součástí historie značky.

 

Designér doporučený Ferrarim

Nastal čas oddělit sériovou výrobu od speciálních závodních vozidel Grand Prix. Vhodného adepta na tuto práci doporučil Enzo Ferrari. Vittorio Jano byl mladý konstruktér z Piemontu, který pracoval pro FIAT a byl specialistou na architekturu motorů a rámů.

 

 

Alfě Romeo přines řadu revolučních myšlenek včetně nuceně plněných maloobjemových motorů. Jednalo se o skutečně vítěznou myšlenku. Model GP P2 Vittoria Jana s Ascarim za volantem rozdrtil všechny závodníky na okruhu Cremona průměrnou rychlostí 158 km/h.

Vítězství modelu P2 přivedlo Alfu Romeo na vrchol světa motoristických závodů. V roce 1925 Alfa Romeo zvítězila v prvním Mistrovství světa Grand Prix, které uspořádala Mezinárodní asociace automobilových klubů. V rámci oslav tohoto vítězství bylo logo Alfy Romeo doplněno o vyobrazení vavřínového věnce.

 

 

Turín, 20. dubna 2020

Jiný obsah

Přihlaste se k odběru newsletteru.

PŘIHLASTE SE NYNÍ